Celé 4 roky čekali čeští fanoušci na návrat Lennyho Kravitze.
Slibovanou jedenáctou řadovou desku sice Lenny Kravitz do O2 areny nepřivezl, ta vyjde až v září, několik nových písniček už však do setlistu zařadil. Jednou z nich nazvanou We Can Get It All Together koncert odstartoval. A od začátku bylo jasné, že víc než na vizuální pompéznosti bude stavět na muzikantské preciznosti své i svých spoluhráčů.
Dvě hodiny newyorský rodák úspěšně přesvědčoval, že muziku cítí opravdu celým tělem. Občas mohl zvolit i přímočařejší formu podání – sóla pro kytary, bicí i dechy a mnohaminutové jamování kapely se sice u jeho koncertů již očekávají, ale někdy přece jen brzdí spád vystoupení. Pokud se písnička natáhne k patnácti minutám, stává se z ní spíš zážitek pro fajnšmekry než prostředek, jak udržet halu ve varu. A nezměnil to ani náhlý výskyt zpěváka přímo mezi diváky, kam si během Let Love Rule na chvíli z pódia odskočil.
V samotném finále byl naštěstí o dost údernější. Hity jako Fly Away, Again i rozlučkovou Are You Gonna Go My Way vysypal z rukávu s naprostou samozřejmostí, stejnou pozornost si však vysloužila i romantická balada I’ll Be Waiting. Publikum dostalo vše, co od Lennyho Kravitze očekávalo – hity, muzikantskou zručnost i důkaz, že žánrové škatulky jsou někdy zbytečné.
